V místě, kde dříve dominovaly monokulturní lány, dnes najdete tůně, biokoridory, nové aleje i protipovodňové hráze. Kořeny úspěšné proměny leží v komplexních pozemkových úpravách (KoPÚ) prováděných v katastru Klenovic v letech 2006–2011, které vytvořily prostor pro systematické řešení problémů krajiny. Na základě schváleného Plánu společných zařízení (PSZ) pak následovala realizace řady opatření financovaných z různých zdrojů.

Jaká opatření v Klenovicích vznikla

Obnova mokřadu a čtyři nové tůně

Projekt obnovy mokřadu a stavby čtyř nových tůni byl realizován v letech 2021–2022 na ploše 1,3 ha. Tůně vznikly přerušením melioračních svodů, čímž se podpořilo zadržování vody v krajině. Prvek navíc slouží jako domov pro floru a faunu a podporuje tak biodiverzitu.

Biokoridor a aleje

Na ploše 1,2 ha bylo vysazeno více než 500 stromů a téměř 6 000 keřů; podél cest přibylo dalších 150 stromů. Toto liniové osazení zvyšuje biodiverzitu, estetickou hodnotu a přirozeně odděluje dopravní stavby od okolní krajiny.

Protipovodňová hráz Ovčín

Protipovodňová hráz byla postavená v roce 2017 na základě negativní zkušenosti z minulosti, kdy byla obec opakovaně postižena záplavami (v letech 2002, 2006, 2013). Hráz je schopna ochránit do výšky hladiny řeky 4,24 m, čímž významně snižuje riziko opakování škod (zafungovala již při zářijových povodních v roce 2024).

Protierozní průleh a doprovodná výsadba

Na ploše 1,9 ha vznikl protierozní průleh vytvořený terénní modelací, zatravněním a výsadbou 75 stromů a 430 keřů. Průleh odděluje dvě travnaté cesty, brání odnosu půdy a přispívá k odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám.

Výstavba 2,3 km účelových komunikací

Komunikace jsou navázané na dopravní stavby dálnice D3 a IV. železničního koridoru.

Kdo opatření realizoval a financoval

Řadu opatření připravil a realizoval Státní pozemkový úřad, pobočka Tábor z vlastního rozpočtu (biokoridor, doprovodná alejová výsadba) a z Programu rozvoje venkova (protipovodňová hráz).

Obnovu mokřadu a tůně a protierozní průleh realizovala obec Klenovice sama v kombinaci financování z vlastního rozpočtu (20%) a s finanční podporou EU prostřednictvím Národního fondu životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny (80%).

Stavbu účelových komunikací navázaných na stavbu dálnice D3 a IV. železničního koridoru připravili a financovali Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic.

Výsledek: živá a odolná krajina

Dnes jsou tůně a mokřady živými ekosystémy, které vrací do krajiny její přirozené funkce: zadržování vody, podpora nových stanovišť pro rostliny a živočichy, omezení eroze a zmírnění dopadů extrémních srážek. Biokoridor a aleje propojují fragmenty krajiny a dávají prostoru strukturu, do které se mohou vrátit keře, vrby i další druhy. Opatření nejen zlepšují ekologickou hodnotu území, ale také zvyšují kvalitativní život místních obyvatel.

Zkušenost Klenovic ukazuje, že skutečná a trvalá obnova krajiny přichází s komplexním a odborným přístupem: koordinované plánování, spolupráce obce a státních institucí a cílené financování vedou k pozitivním změnám.

Komplexní pozemkové úpravy jsou nástrojem, prostřednictvím kterého lze navrhnout funkční soubor opatření. Díky kombinaci odborné činnosti Státního pozemkového úřadu a aktivního zapojení místní samosprávy může krajina skutečně „ožít“ a sloužit jak přírodě, tak lidem.