Od roku 1991, kdy se začaly provádět pozemkové úpravy, jich bylo do konce loňského roku provedeno celkem 6 220, z toho 3188 komplexních, při kterých se většinou řeší celé území. Za návrhy a následné realizace od roku 1991 do 2024 vynaložil stát přes 36 miliard korun. Od roku 2013 pozemkové úpravy řeší Státní pozemkový úřad (SPÚ), který spadá pod Ministerstvo zemědělství. „Jen v letech 2013-2024 jsme do krajiny investovali přes 22 miliard korun a pokud budeme počítat i investice v letošním roce, pak je to ještě o 1,8 miliardy více. Aktuálně SPÚ pracuje na dalších pozemkových úpravách ve zhruba 1 000 katastrálních územích,“ přibližuje práci úřadu jeho ústřední ředitelka Svatava Maradová.

Pozemkové úpravy jsou inženýrský proces, jak lépe uspořádat krajinu. „Pomáhají zemědělcům, obcím i vlastníkům pozemků a zároveň prospívají přírodě. Díky nim je území přehlednější, úrodnější a připravené na budoucí rozvoj. Díky pozemkovým úpravám jsme schopni vyřešit rozličné situace. Zadržet vodu v krajině, zabránit erozi půdy, zvýšit biodiverzitu nebo třeba ochránit obce před přívalovými dešti,“ vysvětluje Maradová. Za 34 let bylo Státním pozemkovým úřadem vybudováno 1011,4 hektaru protierozních, 920 hektarů vodohospodářských a 2123,1 hektarů ekologických opatření. Pozemkové úpravy ale také propojují krajinu. Díky práci úřadu vzniklo 4189,6 kilometrů polních cest.

Kde konkrétně pozemkové úpravy pomohly?

Poslední roky jsou významným tématem klimatické změny, na které je potřeba reagovat. Jednou z cest, jak pomoci krajině zvládat výkyvy počasí, je výsadba zeleně. Již v roce 1993 se začalo okolí Veselí nad Moravou měnit s cílem obnovit ekologické funkce krajiny, chránit půdu a zlepšit hospodaření. V průběhu 32 let bylo vysázeno téměř 3,5 tisíce stromů a přes šest tisíc keřů. Tato zeleň je součástí biokoridorů, které podporují biodiverzitu i jakožto dělící pásy mezi poli zabraňují erozi.

Libníkovice v Královéhradeckém kraji jsou příkladem obce, kde komplexní pozemková úprava zásadně proměnila okolní krajinu. V jejím rámci vznikla dvě biocentra s vodními nádržemi o ploše zhruba jednoho hektaru a kapacitě přes 13 tisíc m3, která zadržují vodu v krajině a podporují místní ekosystémy. Součástí projektu byla také výstavba nových polních cest, lemovaných výsadbami javorů, buků, dubů a ovocných stromů. Díky těmto opatřením získala obec nejen vyšší odolnost vůči suchu i přívalovým srážkám, ale i nová místa pro rekreaci a rozmanitější životní prostředí. 

Jedním z výrazných okamžiků, kdy voda ukázala, jakou má sílu, byla důlní katastrofa v Šardicích na Hodonínsku. Před 55 lety se při nečekané průtrži mračen voda prodrala do dolu Dukla. Ten den, kdy voda zaplavila i 20 okolních obcí, v podzemí zahynulo 34 horníků. Miroslav Gregovič tehdy unikl smrti jen díky výměně směn. Později se stal starostou Šardic a zahájil přípravu komplexní pozemkové úpravy, aby Šardický potok už neubližoval. Mezi Šardicemi a Stavěšicemi vznikly suché nádrže, zatravnění údolnic umožnilo vodě lepší vsakování. Benefitem pro místní pak byl vznik sítě polních cest, které slouží mimo jiné i rekreačním účelům.

Pozemkové úpravy umožňují vrátit do krajiny nádech historie. Při budování malé vodní nádrže a polní cesty v Těchobuzi na Pelhřimovsku bylo odkryto místo, kde byl kdysi rozlehlý rybník. Vybudovaná nádrž je obklopená loukou a mokřady a nevypustitelná tůň zvyšuje biodiverzitu. Součástí úprav byla také výstavba polní cesty, která odvedla zemědělské stroje mimo silnice v obci.

Motiv pro pozemkovou úpravu ale může mít i méně poetický charakter. Příkladem jsou vodní nádrže „U křižovatky“ moravskoslezských Třanovicích, kde byly obnoveny rybníky jako kompenzace v krajině za výstavbu rychlostní silnice R48. Pět rybníků, které patřily do vlastnictví odsunuté rodiny Bruno Kappela, s jejím odchodem zaniklo. Po 70 letech, kdy po nich pomalu mizely jejich stopy, byly v roce 2014 dva z nich obnoveny. Nejsou ale pouze mementem minulosti, ale také pomocí pro přítomnost. Spolu s odvodňovacím příkopem s tůňkami snižují rizika povodní, kterými při rozvodnění hrozily tok Mušalec a řeka Stonávka, dokážou vodu zadržet a zabránit erozi půdy.

Zdroj: https://sdeleni.idnes.cz/zpravy/miliardy-pro-ceskou-krajinu-co-prinesly-tisice-pozemkovych-uprav.A251013_203121_zpr_sdeleni_ikup z 20. 10. 2025