Letošní ročník se nesl ve znamení hledání cest, jak pomocí pozemkových úprav posilovat odolnost české krajiny vůči suchu, erozi a dalším projevům klimatické změny. Jednotlivé přednášky, panelové diskuse i pracovní skupiny potvrdily, že pozemkové úpravy dnes představují mnohem více než nástroj pro uspořádání vlastnických vztahů. Stávají se významným nástrojem rozvoje venkova, ochrany půdy a hospodaření s vodou.

Pozemkové úpravy jako odpověď na sucho
Úvodního slova se ujala ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová, která přivítala více než stovky odborníků z řad státní správy, samospráv, projektantů, akademické sféry i představitelů profesních organizací. Ve svém vystoupení zdůraznila rostoucí význam pozemkových úprav v době, kdy Česká republika opakovaně čelí dopadům sucha a extrémním výkyvům počasí.

Následovaly videopozdravy ministra zemědělství Martina Šebestyána a ministra životního prostředí Igora Červeného, kteří ocenili dlouhodobou práci Státního pozemkového úřadu při realizaci opatření podporujících zadržování vody v krajině a ochranu zemědělské půdy.

Spolupráce jako základ stability
Mezi hlavními hosty vystoupil zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Jaroslav Klaška, který zdůraznil význam dialogu mezi státem, obcemi, vlastníky půdy a dalšími partnery. Právě spolupráce a hledání dlouhodobých řešení podle něj představují základ stability pozemkových úprav.

Ústřední ředitelka Svatava Maradová následně poděkovala Ministerstvu pro místní rozvoj za účast na konferenci a potvrdila jeho nezastupitelnou roli jako klíčového partnera SPÚ při rozvoji území.

Předseda Českomoravské komory pro pozemkové úpravy Michal Pochop ve svém vystoupení poděkoval za spolupráci při přípravě konference a předal pozdravy zahraničních partnerů. Současně účastníky informoval o pozvání Bavorského úřadu na odbornou konferenci pořádanou u příležitosti 75 let od jeho založení.

Inspirativní příklady z českých obcí
Velký ohlas vzbudilo vystoupení Eduarda Kavaly, místopředsedy Spolku pro obnovu venkova ČR a starosty obce Bělotín. Představil konkrétní výsledky komplexních pozemkových úprav realizovaných na území obce. Pozornost vzbudila také soustava krajinotvorných a protierozních opatření, jejichž součástí je švestkový pás tvořený přibližně 1 250 stromy a navazující 8,5hektarová výsadba červeného rybízu, jejíž přínosy dnes místní obyvatelé využívají nejen z hlediska ochrany krajiny, ale také při tradiční výrobě povidel.

Na zkušenosti samospráv navázal Tomáš Chmela, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta Slavičína a představitel Zlínského kraje. Připomněl, že stabilní a odolnou krajinu nelze vytvořit během jednoho volebního období. Vyžaduje systematickou a dlouhodobou práci, která přesahuje jednotlivé politické cykly. Současně upozornil na význam evropských prostředků pro rozvoj venkova, podporu inovací a místních komunit. Ve svém vystoupení zmínil také inspirativní projekty prezentované v soutěži Žít krajinou.

Odborný program nabídl data z regionů i konkrétní doporučení pro další rozvoj pozemkových úprav
Po slavnostním zahájení konference následoval blok odborných prezentací Státního pozemkového úřadu. Účastníci získali přehled o aktuálním stavu pozemkových úprav v Královéhradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji, který představil ředitel Bohuslav Kabátek z Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj. Ve svém vystoupení přiblížil rozsah realizovaných pozemkových úprav v regionu, stav rozpracovaných projektů i konkrétní příklady opatření zaměřených na ochranu půdy, zadržování vody v krajině a rozvoj venkovského prostoru.

Na jeho prezentaci navázali František Pavlík, Josef Havelka a Petr Egreši, kteří představili vyhodnocení závěrů pracovních skupin z XXV. Konference pozemkových úprav konané v roce 2025. Zhodnotili plnění jednotlivých úkolů a doporučení formulovaných na předchozím ročníku a upozornili na oblasti, ve kterých se podařilo dosáhnout výrazného pokroku i na témata, která si nadále žádají systematickou pozornost odborné veřejnosti i státní správy.

Odpolední program prvního dne byl tradičně věnován odborným diskusním skupinám, jejichž cílem bylo propojit zástupce státní správy, samospráv, projektantů, akademické sféry, vlastníků půdy i zemědělské veřejnosti.

Přínosy pozemkových úprav pro zemědělskou praxi
První diskusní skupinu moderoval František Pavlík. Účastníci debatovali o přínosech pozemkových úprav pro zemědělské hospodaření, krajinotvorná opatření a o možnostech slaďování zájmů jednotlivých aktérů v území. 

Do diskuse se zapojili panelisté: Kateřina Bělinová, Ministerstvo zemědělství, Odbor přímých plateb a environmentálních podpor, Pavel Pešout, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Jana Podhrázská, Mendelova univerzita v Brně, Jiří Michalisko, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.

Diskuse potvrdila, že pozemkové úpravy představují důležitý nástroj pro zvyšování odolnosti zemědělské krajiny, ochranu půdy před erozí, zadržování vody a současně pro zlepšování podmínek hospodaření.

Inovace v zadávání a kvalita pozemkových úprav
Druhou pracovní skupinu moderoval Josef Havelka. Debata byla zaměřena na nástroje zvyšování kvality pozemkových úprav prostřednictvím legislativních změn, zadávání veřejných zakázek, příkladů dobré praxe i možností vícezdrojového financování.

Panel tvořili: Ing. Josef Tabery, Ministerstvo zemědělství, Tomáš Chmela, Město Slavičín, Ivo Podracký, AGERIS s.r.o., Jana Vokřálová, Státní pozemkový úřad.

Účastníci se shodli, že stabilita systému pozemkových úprav je úzce spojena s kvalitou projektové přípravy, odpovědným zadáváním veřejných zakázek a dostatečně předvídatelným financováním.

Kvalita technických a procesních postupů v pozemkových úpravách
Třetí diskusní skupinu vedl Petr Egreši. Hlavními tématy byly smluvní vztahy a kontrolní mechanismy, kvalita vstupních dat, digitalizace pozemkových úprav, rozvoj Geoportálu Státního pozemkového úřadu a novinky ve Výměnném formátu pozemkových úprav (VFP).
Panelisté: Michal Votoček, Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, Roman Šmíd, GEPARD s.r.o., Petr Jirásek, Kraj Vysočina, Richard Filip, Státní pozemkový úřad.

Právě v této skupině rezonovala témata další digitalizace procesů, využití moderních geoinformačních nástrojů a potřeba zajištění kvalitních dat jako základního předpokladu úspěšné realizace pozemkových úprav.

Odpolední plénum: pozemkové úpravy jako investice do budoucnosti obcí a krajiny
Odpolední plenární jednání zahájil radní Královéhradeckého kraje Rostislav Jireš, který ve svém vystoupení ocenil význam pozemkových úprav pro rozvoj regionů, ochranu zemědělské půdy i adaptaci krajiny na dopady klimatické změny.

Na něj navázala Radka Vladyková ze Svazu měst a obcí České republiky společně s ústřední ředitelkou Státního pozemkového úřadu Svatavou Maradovou, které představily hlavní benefity pozemkových úprav pro obce a jejich obyvatele. Ve společné talk show zdůraznily, že pozemkové úpravy přinášejí nejen lepší podmínky pro hospodaření v krajině, ale také nové polní cesty, protierozní a vodohospodářská opatření, zvýšení bezpečnosti území a kvalitnější podmínky pro další rozvoj venkova.

Společný závěr všech skupin
Následovalo společné vyhodnocení závěrů všech tří pracovních skupin. V rámci plenární diskuse účastníci shrnuli hlavní doporučení zaměřená na posílení stability systému pozemkových úprav, zvyšování kvality projektové přípravy, využívání moderních technologií, zlepšení komunikace s vlastníky pozemků a samosprávami i podporu opatření zaměřených na prevenci sucha a ochranu půdy.

Přestože se jednotlivé pracovní skupiny věnovaly odlišným oblastem, v jejich závěrech se opakovala stejná témata: potřeba intenzivnější komunikace s vlastníky pozemků a obcemi, větší propagace přínosů pozemkových úprav, podpora preventivních opatření proti suchu a důraz na dlouhodobou mezioborovou spolupráci. Výstupy z diskusí byly transformovány do konkrétních doporučení a úkolů, jejichž plnění bude vyhodnoceno na XXVII. Konferenci pozemkových úprav v roce 2027.

Druhý den konference: Pozemkové úpravy jako součást strategického rozvoje území
Druhý konferenční den byl věnován především širším souvislostem pozemkových úprav a jejich propojení s dopravní infrastrukturou, strategickým plánováním území, klimatickou odolností krajiny a rozvojem venkova.

David Jalůvka z Ředitelství silnic a dálnic ČR ve svém příspěvku představil vztah mezi výstavbou liniových staveb a pozemkovými úpravami. Zdůraznil, že kvalitně připravené pozemkové úpravy mohou významně usnadnit realizaci dopravních staveb a současně přispět k efektivnějšímu uspořádání území. Pozemkové úpravy podle něj pomáhají sladit veřejný zájem s potřebami vlastníků pozemků, řešit přístupnost pozemků a vytvářet podmínky pro další rozvoj území.

Na význam pozemkových úprav jako nástroje rozvoje území navázal Richard Filip, ze Státního pozemkového úřadu. Ve svém vystoupení představil pohled SPÚ na pozemkové úpravy jako na komplexní proces, který dnes zdaleka neslouží pouze k uspořádání vlastnických vztahů. Zdůraznil také jejich význam při koordinaci zájmů státu, samospráv, zemědělců a vlastníků pozemků.

Velký zájem účastníků vzbudila prezentace Štěpána Viziny ze společnosti ASITIS, která byla zaměřena na připravovaný projekt vysokorychlostní tratě v oblasti Podřipska a jeho souvislost s pozemkovými úpravami a klimatickou odolností krajiny. Přednáška otevřela otázku, jak včas koordinovat zájmy investorů, samospráv, vlastníků pozemků a dalších partnerů v území tak, aby velké infrastrukturní projekty mohly být současně příležitostí pro realizaci krajinotvorných a adaptačních opatření. Diskuse potvrdila, že právě pozemkové úpravy mohou sehrát klíčovou roli při hledání vyvážených řešení pro budoucí rozvoj území.

Závěrečný příspěvek přednesla Jana Bartošová z Celostátní sítě pro venkov. Představila aktuální aktivity sítě zaměřené na podporu spolupráce mezi partnery působícími ve venkovském prostoru, sdílení příkladů dobré praxe a propagaci projektů financovaných ze Společné zemědělské politiky. Současně upozornila na význam komunikace úspěšných projektů směrem k veřejnosti a na potřebu pokračovat v osvětě zaměřené na přínosy pozemkových úprav pro obce, zemědělce i vlastníky půdy.

Všechny příspěvky druhého dne spojovalo společné téma: pozemkové úpravy nejsou pouze odborným geodetickým či majetkoprávním procesem, ale představují jeden z nejvýznamnějších nástrojů pro koordinovaný rozvoj území, adaptaci krajiny na klimatickou změnu a posilování její dlouhodobé odolnosti. Účastníci se shodli, že budoucí výzvy spojené se suchem, hospodařením s vodou, ochranou půdy i realizací významných investic bude možné úspěšně řešit pouze za předpokladu úzké spolupráce státu, samospráv, odborné veřejnosti a vlastníků pozemků.

Představena byla rovněž videoprezentace přibližující široké veřejnosti přínosy pozemkových úprav na příkladech realizovaných opatření v katastrech Rohatec a Dubenec. Video vzniklo v návaznosti na plnění cílů Politiky krajiny České republiky a ukazuje konkrétní protipovodňová a vodohospodářská opatření realizovaná prostřednictvím komplexních pozemkových úprav.

Exkurze do Dubence představila pozemkové úpravy přímo v terénu
Oficiální část konference uzavřel Josef Kutina ze Státního pozemkového úřadu, Pobočky Trutnov, který účastníky seznámil s programem navazující odborné exkurze a představil jednotlivá opatření realizovaná v katastrálním území Dubenec. 

Následovala odborná exkurze do katastrálního území Dubenec v okrese Trutnov, kde měli účastníci možnost se přímo v terénu seznámit s výsledky realizovaných komplexních pozemkových úprav. Exkurze byla zaměřena na ucelený systém protipovodňových a protierozních opatření, který představuje příklad komplexního přístupu k ochraně krajiny, zemědělské půdy i zastavěného území obce. Průvodcem exkurze byl i starosta obce Jaroslav Huňata, který společně se zástupci Státního pozemkového úřadu představil účastníkům jednotlivá realizovaná opatření a jejich praktické přínosy pro místní obyvatele. Diskuse se zaměřila zejména na zkušenosti obce s přípravou projektu, spolupráci s vlastníky pozemků, přínosy nově vybudovaných krajinných prvků a dlouhodobé dopady realizovaných opatření na hospodaření s vodou v krajině.

Exkurze názorně ukázala, že pozemkové úpravy nejsou pouze administrativním procesem, ale především nástrojem, který dokáže proměnit návrhy na papíře ve funkční opatření chránící obce před povodněmi, omezující půdní erozi a zlepšující schopnost krajiny zadržovat vodu. Právě příklad Dubence potvrdil jedno z hlavních poselství letošního ročníku konference: stabilní a odolná krajina vzniká díky dlouhodobému plánování, spolupráci všech aktérů v území a systematické realizaci pozemkových úprav.

Poděkování a pozvání na další ročník
XXVI. Konference pozemkových úprav potvrdila, že pozemkové úpravy jsou jedním z klíčových nástrojů pro ochranu půdy, zadržování vody v krajině, rozvoj venkova a adaptaci území na dopady klimatické změny. Zároveň ukázala, že jejich úspěšná realizace je založena na spolupráci státní správy, samospráv, vlastníků pozemků, zemědělců, projektantů i odborné veřejnosti.

Státní pozemkový úřad děkuje všem přednášejícím, panelistům, moderátorům diskusních skupin, partnerům a účastníkům konference za jejich odborné příspěvky, sdílené zkušenosti, podnětné diskuse a aktivní přístup během celého programu.

Zvláštní poděkování patří partnerům konference, Celostátní síti pro venkov a Českomoravské komoře pro pozemkové úpravy, za dlouhodobou spolupráci při organizaci této významné odborné platformy. Poděkování náleží rovněž Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu pro místní rozvoj, Královéhradeckému kraji, Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.
Velmi si vážíme také podpory poskytnuté prostřednictvím Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027, díky níž bylo možné konferenci uskutečnit.

Děkujeme všem účastníkům za vytvoření inspirativní a otevřené atmosféry, která umožnila sdílet zkušenosti a společně hledat řešení pro budoucnost české krajiny.

Těšíme se na další setkání při XXVII. Konferenci pozemkových úprav v roce 2027 a věříme, že budeme moci společně zhodnotit další posun v oblasti pozemkových úprav, péče o krajinu a rozvoje venkova v České republice.

Odkaz na tiskovou zprávu: Může ČR pozemkovými úpravami zlepšovat podmínky pro život občanů na venkově? | Státní pozemkový úřad

Rádi bychom se s Vámi podělili o materiály z konference - vybrané přednášky a fotografické záznamy budou dostupné do 19. prosince 2026. Heslo: KOPU2026 – nutné vypsat ručně:

Celá složka obsahuje:

• Prezentace, které bylo možné sdílet, najdete přímo na následujícím odkazu: Prezentace z přednášek
• Fotogalerie z konference i exkurze je dostupná na tomto odkazu